Slečna perfekcionalista a budouctnost

18. září 2016 v 8:30 | Alexis |  Názory a myšlenky
Jak jste si všimli, neozvala jsem se. Ne, že by moc lidí tento blog četlo. Ať je tak, nebo tak, na rozdíl od mých minulých prázdnin se něco stalo.


Odvezli mě do nemocnice. První dny jsem ležela s nejmenovanými děvčaty na pokoji. Obě měli po sobě vyoperování apendixu (slepého střeva), zatímco já nic. Nějaký doktor si myslel, že dokonce simuluju a ne, nemyslel to jako vtip. Jako bych chtěla být o prázdninách v nemocnici.
Teď se dostáváme k části, proč vám toto vše vypisuju. Potkala jsem tam jednu dobrovolnici. Pracovala na recepci. Mluvila, jak dostala stipendium a teď bude dokončovat školu a pak půjde na vysokou. A na začátku byla jen obyčejná studentka na gymnáziu. Chápu, jestli některé z vás bude článek trochu odrazovat, ale musím se zeptat:
Co od života chcete?
Přece jenom v 14/15 letech si volíme, co se s námi stane dál, což je trochu moc brzo. Vždyť ani nevíme, kdo zatím jsme. Poznáváme sami sebe, a přesto jsou nám nabízeny možnosti, o které možná za pár let nebudeme mít zájem.
Já osobně chci žít někde jinde a zajistit hezký zbytek života pro rodiče.
Nemějte mi to za zlé, ale nedokážu si představit, že v Česku budu celou dobu žít. Ale jinak nevím. Rodiče říkají, abych šla buď na konzervatoř, nebo gymnázium. (Touto větou jste mohli zjistit můj věk).
Jsem rozpolcená. Na druhou stranu chci, na jednu ne. Ve třídě vidím spolužáky, kteří taky nevědí. Někteří zase někam musí na střední, o níž nikdy neslyšeli, ale pokud udělají maturitu, můžou hned po ní vydělávat peníze.
Je to divné prožívat.
Ale co se dá dělat.
Právě jsem dostala osobní uvítání od puberty.
Loučím se s vámi,
Alexis


PS: Jaké byli vaše prázdniny?

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama